Toulky jižní Albánií

Duben se blížil ke konci, zimní sezóna v Tyrolsku byla za mnou a já na nic nečekal. Už jen pár hodin po návratu z práce jsem seděl v autě kamaráda, který mne odvezl na nádraží v Landeck-Zams, kde jsem nasedl na noční vlak do Vídně. Dopoledne jsem si svižným tempem prochodil historické centrum města, po poledni se přesunul na letiště a už večer seděl v letadle směr Corfu, kde jsem původně plánoval dát si Corfu Trail a po té se vydat na pár dní do Albánie. Ještě tak nějak cestou jsem však přehodnotil situaci. Mám s sebou dost dehydratovaného jídla, které bych jinak šetřil až do Albánie a je zbytečné se s ním tak týden tahat Řeckem, kde jistě den co den narazím na krámek, kde dokoupím zásoby, či Tavernu, kde se pořádně nadlábnu. Přeci jen jsem vše nacpal do 33 litrového batohu a už je tak narvaný k prasknutí. Tahat cokoli navíc je tak zbytečné. Taky kdo ví, jak to bude v Albánii s dopravou a je zbytečné riskovat zmeškání zpětného letadla z Řecka. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že hned následujícího dne dokoupím ještě nějaké zásoby a přeplavím se co nejrychleji do Albánie. Dobrodržství tak mohlo začít naplno.

No, mohlo začít. Po příjezdu do Řecka mě dostala jedna taková věc, na kterou mě ani náhodou nenapadlo pomyslet. U nás už Velikonoce proběhly před pár týdny, ale tady, v pravoslavném Řecku, se slavily teprve právě v těchto dnech a to znamenalo jediné - zavřené obchody. Můj rychlý přesun do Albánie se tak trochu zkomplikoval a o dost opozdil, poněvadž těch pár krámků, které dnes otevíraly, si s tím také dalo dost na čas. Do desíti jsem tak jen bloumal městem, dokud se mi nepodařilo sehnat tolik potřebné věci, jako například tuhý podpalovač. Tou dobou jsem totiž ještě vařil na dřívkáči. Po té až jsem se vydal hledat přístav a shánět jízdenky na trajekt do Albánie. Řecko jsem tak opustil až někdy po jedné, avšak pro časový posun jsem tam dorazil ještě o půl hodiny dříve, než jsem vůbec vyjel. Prostě magie. Vyhladovělý jsem se tak vydal hledat restauraci, abych okusil své první Albánské jídlo a po té se vydal vstříc novým zažitkům.